Co by jste měli vědět před nákupem dalekohledu

SEEING

Nebo-li vlivy, které mohou ovlivnit posouzení kvality přístroje.

  • Zjasnění noční oblohy je patrné ve větších městech a jejich okolí.Vzniká následkem užívání velkého množství nesprávně instalovaných osvětlovacích a reklamních elektrických svítidel, jejichž světelný tok není usměrňován, ale směřuje i vzhůru na oblohu. Zde pak dochází vlivem znečištění ovzduší k vysokému světelnému rozptylu a následně celkovému zjasnění noční oblohy. To podstatně snižuje kontrast obrazu v teleskopu .Tento negativní vliv se projevuje tím více, čím je teleskop světelnější. Do jisté míry lze kompenzovat neblahé světelné znečištění použitím kvalitních dialektrických filtrů, jejichž propustnost je volena tak, že jsou schopné potlačit jak zjasnění oblohy tak nežádoucí umělé světlo nočního osvětlení
  • Atmosférické turbulence podstatně ovlivňují kvalitu všech astronomických, zvláště denních pozorování. Vznikají jednak v přízemních vrstvách v důsledku ohřevu terénu a jednak ve vyšší atmosféře, která není nikdy teplotně homogenní. Vlivem slunečního záření zde vznikají vzduchové vrstvy s různou teplotou, potažmo i hustotou a tím i s různou refrakční schopností. Světelný paprsek, který těmito nehomogenními vrstvami prochází, je v nich neustále lomen. Teleskopicky pozorovaný objekt se v důsledku pohybu těchto vrstev jakoby neustále chvěje a navíc, zvláště u teleskopů s průměrem optiky nad 250mm, i rozostřuje.
  • Rušivé turbulence uvnitř tubusu. Nutno zdůraznit, že turbulence vznikají ve všech teleskopických tubusech a vždy. Eliminovat se dají nejlépe větráčkem, ve sloupci vedle téma mírně rozvedu.

Citlivost teleskopu na rušivé atmosférické jevy roste bohužel kvadraticky s jeho optickým průměrem. Čím větší je průměr optiky teleskopu, tím větší je teplotní a hustotní různorodost vzduchových vrstev, které “pozorujeme” zároveň s vybraným objektem , a tím větší je neklid výsledného fokálního obrazu. Obecně platí, že na stanovištích s velkým neklidem vzduchu, což jsou v podstatě všechna stanoviště v nížinách střední Evropy do n.m. 500m, jsou teleskopy s optikou nad 250mm v nevýhodě proti menším aperturám. Okamžiky, kdy turbulence připustí využít rozliš. schopnost těchto větších apertur, jsou více jak vzácné.
Při hledání stanovišť pro velké profesionální teleskopy se velikost turbulencí pomocí tzv. seeing monitorů měří. Na známých vysokohorských observatořích se průměrné denní hodnoty pohybu obrazu pohybují v rozmezí 0,5 až 5 obloukových vteřin V noci jsou pak docilovány hodnoty podstatně lepší.
Rušivé turbulence uvnitř tubusu.. Nutno zdůraznit, že turbulence vznikají ve všech teleskopických tubusech a vždy. Eliminovat se dají buď vypumpováním vzduchu, (běžné u velkých věžových slunečních teleskopů), speciálním plánparalelním filtrem s antitepelnou vrstvou. Velmi se osvědčila speciální izolační úprava tubusů a jejich čistě bílý nátěr s nízkou tepelnou absorpcí. Zvláště nevhodné jsou dnes moderní vnější tmavé nebo černé nátěry, vzhledem k jejich vysoké tepelné absorpční schopnosti v infračerveném spektru. U těchto teleskopů dochází , zvláště při nočním pozorování, k velkým teplotním rozdílům mezi vrchní stranou tubusu, ochlazovanou z volného prostoru, a jeho spodní částí, která vzhledem ke svému odstínu, velmi intenzivně absorbuje akumulované teplo přicházející ze spoda (země, podlaha atd.). Takto vznikají uvnitř turbulence, které znehodnocují obraz zvláště u tubusů zrcadlových a katadioptrických teleskopů. Výhodné je proto konstrukční uzavření přední strany tubusu schmidtovou či maksutovovou korekční deskou , (nebo čočkou objektivu). Typy Schmidth-Cassegrain (Meade, Celestron) jsou s oblibou používány ( a prodávány!!) bez rosnice, což vznik zmíněných teplotních diferencí a rozptylu světla uvnitř tubusu ještě podporuje. Levná a relativně kvalitní pomoc je uzavření tubusu vysoce kvalitní optickou plastovou folií tzv. TurboFoli